Genetika, kouzlo nepravděpodobnosti a rozmanitosti.
Určeno těm, kdo si myslí, že genetika je blbost a platí jenom teoreticky.
Zajímavé je, že zastánci tohoto názoru se tvrdohlavě snaží opakovaně dosáhnout svého chovatelského cíle kombinací dvou jedinců s nadějí získání potomstva s dokonalou postavou a zbarvením. Nedaří-li se na sto procent, či objeví-li se opeřené individuum s barvou zcela odlišnou, pak je chyba v genetice, protože je to jenom teorie na papíře a v praxi je to úplně jinak.
Promiňte vážení chovatelé s vírou v dědičnost a nedůvěrou v genetiku. Je mi líto, ale váš názor podmínila neznalost. A sice neznalost dvou věcí.
Za prvé, neznalost několika generací předků rodičů, kteří zplodili jinak barevné potomstvo než plánované. To, že se v potomstvu objeví jiná mutace více či méně dokonalá, než „čistí rodiče“, je dokladem toho, že genetika funguje. To, že se rodiče jeví jako „čistí“ je projev fenotypu – vnějšího projevu. Do genotypu, skutečné genetické čistoty nevidíme, nevíme co v jejich genetickém fondu je dědictví po pra a prapra a prapraprarodičích. A když se takoví dva sejdou….
Za druhé, neznalost genetiky. Definice genetiky totiž říká, že je to věda o dědičnosti a rozmanitosti. Dědičnost je jasná, potomstvo si nese genetické kódy rodičů. Navíc se nějakým způsobem vloudí chybička do nositelů genetických informací v buněčném jádře, např. záření, chemické vlivy z prostředí, léky, atd. Chybička se přenáší na potomstvo a máme nové mutace.
Určitě jste hráli „Člověče nezlob se“. Teoreticky by mělo při šesti hodech padnout každé číslo jednou. To by ale byla náhoda, že? Při šedesáti hodech bude poměr padnutí každého čísla bližší jedné šestině. Čím více opakování, tím větší pravděpodobnost, že poměr každého čísla se bude více blížit jedné šestině. Tak, jako vám nikdy nepadne sedmička, protože tam není, stejně tak se neobjeví to, co není v genech rodičů.
A pokud budete v rámci chovu plánovat nějaký teoretický štěpný poměr je pravděpodobné, že výsledek (empirický štěpný poměr) se bude více či méně lišit. A právě v tom je kouzlo genetiky. Dědičnosti a rozmanitosti stejně jako teorie a empirie.
A největší kouzlo je v tom, že bez ohledu na vztah ke genetice, v ní všichni jedeme až po uši.
Předchozí článek Oty Buldry je základem, ke kterému se budete mnohokrát vracet, pokud jste zvídaví a hraví a chcete se ve svém chovu posunout dál.
